Intimní masáž – dotek, který zachraňuje duši

Ať si o intimní masáži myslíme cokoli, tak nezpochybnitelným faktem je, že dotek, pohlazením a přitulení zachraňuje psychické zdraví. Je prokázané celou řadou studií, že lidská i zvířecí mláďata, která nebyla v přítomnosti matky ve smyslu blízkého tělesného kontaktu,  citově strádala. Což se obvykle projeví i na dalším vývoji.. 

Touha, kterou je potřeba naplňovat

Ryze teoreticky by se dalo říct, že něco podobného neplatí u dospělého. Ano, skutečně nelze aplikovat pokusy na zvířatech automaticky na člověka, ale z nejbližšího okolí vím, že singl lidé jsou často podrážděni. Jak chlapi, tak ženské si stěžují na to, že si nemají ani s kým pokecat, ani s kým… no však vy víte. Intimní masáž coby placená služba sice tohle dokonale nevyřeší, ale alespoň částečně touhu po dotyku zmenší. Nejde o nic protizákonného, o nic nekalého a dokonce tyto aktivity neporušují biblické desatero. O masáži v něm není ani slovo.

Mám-li být konkrétní, musím vzpomenout na singl sousedku. Jako normální osamocená ženská má doma „holčičí“ erotické hračky a tu a tam má krátkodobého přítele. Zatím s žádným nevydržela dlouho, je totiž co se chlapů týče dost náročná. Nicméně vždycky když zrovna někoho má, tak je vyladěnější. Má ráda sex a není divu, že když má s kým, tak si ho užívá. A když nemá, tak si musí vystačit sama. „Intimní masáž už si zkoušela?“ zeptal jsem se, protože vím, že experimentům docela fandí. Bohužel ne, protože se přece jen v tomto ohledu stydí.

Nebát se zkusit

Není nad to, kdy víte, co chcete, co potřebujete nebo co vám udělá dobře. V dětství jsem měl babičku, která razila pravidlo, že mi toho ukáže co nejvíce a ať se sám rozhodnu, co mi sedí. Takže jsme šli jednou na nedělní vši. Víckrát už jsem tam nemusel. Jindy mě nahnala na pedikúru. Styděl jsem se, byť dáma byla profesionální a o nohy se mi skvěle postarala. Já v té době ani nevěděl, že podobná služba existuje. Krásu privátního placeného sexu mi babička neodhalila, ale stejně jedno velké poučení do života i dala. Zkus to! Když se ti to nebude líbit, tak už to nikdy nebudeš muset absolvovat. Ale když se ti to naopak líbit bude, tak bez toho prvního pokusu by ses to nikdy nedozvěděl. Tělesný dotek mi nevadí, naopak mám ho rád.

Doteky všeho druhu… 

Všimli jste si, jak se náš vztah k jemnému doteku mění s náladou a konkrétním člověkem? Určitě jste zažili, že nechcete aby na vás sahal člověk, který se vám zprotivil. Co na tom, že jste ho předtím měli rádi a toužili po jeho objetí. Tělesný dotyk prostě ke šťastnému životu potřebujeme. Vůbec nemusí jít jen o sex. Francouzi, a nejen oni, se při setkání rituálně políbí, na Blízkém východě to dělají dokonce i muži, což v naší kultuře může vyvolávat rozpaky. 

Dotek, ať už letmé pohlazení či polibek na rozloučenou je vlastně nenápadné ujištění o tom, že na toho druhého myslíme, máme ho rádi a je nám jeho přítomnost příjemná. Když si představíte pár těsně před rozvodem, tak tam přesně tohle absolutně chybí. Podle mě stejnou funkci plní i mužské přátelské poplácání po zádech. S podáním ruku je to trochu něco jiného. V tomto případě se jedná o ritualizovanou formu pozdravu, kterou provedete i s člověkem, kterého „moc nemusíte“. Dokonce existují agentury, které školí vysoce postavené politiky, kterak „správně“ podat ruku, jak se „upřímně“ usmívat a jak neverbálně vyjadřovat nadřazenost a dominanci.

Mimochodem potřebu dotyků se dá krásně zneužít. Podíváme-li se do vysoké politiky, vzpomínáte na kauzu prezidenta Clintona se stážistkou Lewinskou? Kdybychom my chlapi neměli tak vysoko nastavenou prioritu „touhy po sexu“, možná by světová politika vypadala jinak. Své o tom ví tajné služby, které jak muže, tak ženy využívaly v roli sexuálních návnad. Ale to už je zcela jiný příběh.

Privat na Praze 9: když víte, co chcete